Často slýchávám ze svého okolí otázky týkající se mé práce, potažmo práce všech „teréňáků“: „Proč chodíte do tak hrozných lokalit? Nemáte strach? A to si ti lidé nemůžou pro pomoc přijít sami?“. Argumenty a odpovědi na tyto otázky je těžké formulovat, obzvláště, pokud tazatel nemá o neziskovém sektoru mnoho informací a o tuto problematiku se moc nezajímá. Odpovědí by mohlo být: „Protože tomu věříme.“. Věříme ve skutečnost, že to není marná práce, věříme, že svou prací pomáháme nejen našim klientům, ale také veřejnosti. Protože do problémů se může dostat kdokoli z nás, stačí zapomenutá neuhrazená faktura, splátka, malý nedoplatek za služby a problém je na světě.

Když se k tomu přidají další osudové rány jako ztráta zaměstnání, rozvod apod., je člověk najednou v kolotoči problémů, ve kterých tápe. Dáváme lidem další šance a mnohdy je učíme po drobných krůčcích jak řešit pro někoho banální záležitosti. Představte si situaci, že jste vyrostli v nuzné rodině s pěti dalšími sourozenci. Vaše matka se celý život stará o své děti, v zaměstnání nikdy nebyla, otec má občas nějaký přivýdělek, ale potýká se se závislostí a oba rodiče se spoléhají na sociální dávky, i když pak mají nedostatek jídla, hygieny a sourozenci dědí ošacení jeden po druhém… Člověk vyrůstající v takovém prostředí nezná jiný život, pro něj je takový koncept žití „normální“, nic jiného nikdy nepoznal.

Koukám do kalendáře a přestože se zdají být Vánoce daleko a letos s prosluněnými podzimními dny snad ještě dál, v našem Nízkoprahovém denním centru pro osoby bez domova je právě teď čas příprav na zimu a potažmo také Vánoce. Letos to budou již dvanácté Vánoce, které trávíme společně s našimi klienty, osobami bez domova.

Možná si někdo pokládá otázku: „Proč?“. Asi bych si ji kladla také, kdybych nebyla každý rok účastna cvrkotu, při kterém se naši klienti zapojují do příprav Štědrého dne. Centrum je provoněné cukrovím a vánočkami, někteří loupou brambory, jiní krájí zeleninu do salátu, další obalují řízky, slepují cukroví, zdobí stromeček, stoly, okna, dvůr…

Bing, bác, bum...u většiny těchto lidí padají masky, projevují se emoce – radost střídá smutek a přichází sváteční očekávání. „Jonáš“ je pro většinu z nich opravdovým a jediným vánočním domovem. Na Štědrý den před námi sedí velké děti, které se těší nejen na společnou večeři, bohoslužbu, připravený program, ale také na svůj dárek, který na ně každoročně čeká pod rozsvíceným stromečkem.

Nevím, jak bohaté budou letošní Vánoce, ale možná můj článek osloví třeba Vás a stanete se kouskem radosti a štěstí pro někoho, koho neznáte Vy a on nezná Vás.

V prostorech Centra Kamarád v Boleticích se v pátek 23.11.2018 od 9 do 13 hodin odehraje vzdělávací workshop na téma oddlužení, akce je zdarma.

 

Více informací v přiloženém letáčku.

V prostorách Městské knihovny Děčín, byla v pondělí 5.11., slavnostní vernisáží zahájena výstava fotografií, mapující česko - německou spolupráci dobrovolníků v rámci projektu „Spojené světy 2018“. Slunečnice, z.s. Děčín se svými partnery, Diakonií Pirna a Kultur Aktiv Drážďany představuje obrazem i slovem akce, na kterých v letošním roce proběhla dobrovolnická spolupráce.

Návštěvníci vernisáže měli možnost se v příjemné atmosféře, za skvělého hudebního doprovodu skupiny „ Karlův výběr“, umocněné ochutnávkou výborného rautu z Kavárny - palačinkárny Na cestě, seznámit nejen s výstavou, ale i s prací partnerských organizací.

Pořadatelé vás zvou na putovní výstavu fotografií s názvem „SPOJENÉ SVĚTY 2018“, v 2.patře Městské knihovny Děčín, tato potrvá do 30.11., kdy se následně přesune od 17.12. do prostor Diakonie Pirna .

Strana 7 z 20